OBSAH

Kapitola I. – SVĚT  UMĚLÝCH  BYTOSTÍ

Člověk  v  roli  stvořitele
Sluhové v říši mrtvých
Alrauny a mandragory
Věštící  hlava  terafím
Praktiky čarodějů vúdú
Človíček v baňce

Kapitola II. – ČISTĚ  ŽIDOVSKÁ  ZÁLEŽITOST

Golem se představuje
Pár slov o judaismu
Jak vznikl Talmud
Golem Adamova vnuka Enose
Konečně návod na výrobu
Pán Božího jména

Kapitola III. – LEKCE  Z  KABALY

Učení o sefirotech
Kdo je Adam Kadmon?
Zjevení z vyšších světů
Přesmyčky a tajenky
Jméno Jehova je chybné

Kapitola IV. – HISTORIE  PRAŽSKÉHO  GOLEMA

Nejkrásnější židovská legenda
Cesta k nejstaršímu písemnému pramenu
O čem se píše v Nifloes Maharal
Domácí sluha i ochránce ghetta
Rodí se další verze
Mrtvý Golem byl ukraden

Kapitola V. – LEGENDA  NEBO  SKUTEČNOST ?

Rudolfinská doba
Pražské ghetto
Veliký rabbi Lőw
Tajemství nápisu na náhrobku
Audience u císaře
Čaroděj nebo pedagog?
Lidská krev jako lék
Satanistický obřad – černá mše
Páchali Židé rituální vraždy?
Záhada velikonočního chleba
Kdo byli chasidé
Zkoumám pravost rukopisu

Kapitola VI. – KDO  BYL  GOLEM?

Jak to vidí okultisté
Ne magie, ale mystika
V hlubinách lidského podvědomí
Tibeťané mají zase tulpy
Místo srdce ocelové péro
Byl Golem tajná zbraň?
Předkládáme zcela novou hypotézu

Kapitola VII. – HLEDÁNÍ  DŮKAZŮ

Co vyprávějí o synagoze pověsti
Proč Staronová?
Ti, co nás předešli
S radarem na Golema
Co skrývala tajemná půda
Je Golem na žižkovském hřbitově?
Indonésanův věštecký sen
Kdo má pravdu?

Kapitola VIII. – GOLEMŮV  ODKAZ

Vybraná použitá a doporučená literatura
Tematická bibliografie
Rejstřík jmenný
Rejstřík věcný

Namísto předmluvy

ZNALEC A MISTRNÝ PRŮVODCE SVĚTEM ZÁHAD A TAJEMSTVÍ

Je velký rozdíl mezi lovci senzací a skutečnými záhadology, hledači pravdy o věcech neobvyklých, jimiž se náš svět nadále jen hemží. Mezi ty poctivé záhadology světové úrovně patří nepochybně sympatický, distingovaný a současně lidsky přívětivý ing. Ivan Mackerle, skvělý vypravěč, člověk, který se vzdal své perspektivní odborné kariéry (vystudoval fakultu strojního inženýrství) aby zasvětil svůj život studiu záhad.

Je neuvěřitelné kam všude jej zavedla jeho touha po poznání a co na svých cestách zažil: na Madagaskaru zkoumal „lidožravý strom“; pátral po stopách proslulého a obávaného „červa“ Olgoje Chorchoje v mongolské poušti Gobi; prošel tajemným Údolím smrti v sibiřské tajze; v džungli severní Indie jen taktak unikl napadení tygrem, když zkoumal  „tajemná noční světla“  v blízkosti jistého kláštera;  nevynechal ovšem ani záhadné fenomény původní australské kultury a tajemství skotského jezera Loch Ness či amazonského pralesa. Kromě mnoha dalších výprav za záhadami podniknutých téměř  po  celém světě nemohl ovšem  opomenout  ani  tajemství obestírající život hraběte Draculy (do rumunské Transylvánie se vypravil již r. 1976, kdy ovšem doba u nás záhadologům  nepřála,  neboť  svět  idejí  ovládal  všeznalý dialektický materialismus, pro nějž tajemství neexistovala).

A samozřejmě ovšem nemohl nejít, a to na jedné ze svých prvních výprav, také po stopách pražského Golema, oživené sochy, díla proslulého pražského rabbiho Lőwa ben Becalela,  a jako vždy pátral také přímo na místě,  včetně veřejnosti nepřístupné půdy Staronové synagogy po Golemových pozůstatcích, jež tam měly být dle legendy ukryty. Jako seriozní badatel, jenž považuje za jediné kritérium svých výzkumů objektivnost, seznamuje čtenáře i se všemi alternativními teoriemi, prameny a hypotézami – byť mnohdy demýtizujícími a vracejícími čtenáře, prahnoucí po senzaci, do reality – čímž  se  liší  od  mnohých  bulvárních  pisálků,  kteří  naopak  velmi  často vědomě  či z  ignorantství opakují polopravdy  a  mystifikace  v  zájmu zachování přitažlivého, mysteriozního klišé.

Co na svých dobrodružných a nezřídka nebezpečných cestách vypátral, o tom pomlčím, protože zájemce musí číst jeho skvělá napínavá vyprávění, která jsou nejen dobrou literaturou, ale současně esejemi o světě záhad, které prozrazují nejen muže zvědavého, ale i velmi poučeného a věci znalého.

Ivan Mackerle patří k největším znalcům záhad všeho druhu, tajemnými kulturami počínaje a ryze okultními jevy konče. Některé své články publikoval i v prestižním americkém časopise, věnovaném záhadám – Fate, a v podobném anglickém časopise Fortean Times. V letech 1998 až 2000 pracoval v televizi Prima jako odborný poradce seriálu Záhady a mystéria a několik let byl i předsedou redakční rady záhadologického časopisu Fantastická fakta.

Napsal celou řadu zajímavých knih, z nichž nejznámější – kromě titulu Tajemství pražského Golema – jsou zřejmě Mongolské záhady, Drákulovi v patách, Příšery odnikud a Cesta za příšerami a dobrodružstvími; spolu s několika dalšími autory se pak podílel i na Velké knize otázek a záhad.

O záhadologickém literatuře z pera ing. Mackerleho ovšem nelze v krátké předmluvě výstižně psát,  neboť nelze vystihnout kouzlo jeho podání,  tu nanejvýš  vzrušující literaturu je nutno číst.

Máte-li dnes možnost přečíst si znovu jeho knihu o tajemstvích pražského Golema, věřte, že se spolu s ním ponoříte do světa starobylého pražského židovského ghetta a židovské kultury, seznámíte se aspoň obecně s historií židovského národa; nahlédnete do tajemství kabaly a budete okouzleni jednou z jejích nejkrásnějších legend, která je dnes celosvětově proslulá. Možná, že si i po jejím přečtení – a obeznámení se všemi hypotézami jejího vzniku – položíte otázku, zda to vůbec byla jen legenda.